Šťastná sedmička finských lesních mužiků doplula do našich obchodů začátkem února. Má novinka Ukon Wacka od Kopriklaani potenciál doplout i do našich přehrávačů a zakotvit tam?

Korpiklaani jsou jednou z kapel, jejíž úspěch je postaven ani ne tak na promakaných melodiích a kouzlech s hudebními instrumenty, jako spíše na říznosti a jednoduchosti skladeb. Od počátku jsem nepočítala s tím, že by na mě z přehrávače vyskočil nějaký folk metalový zázrak (i když jsou kapely, které překvapit dovedou - vloni Finntroll, letos Turisas), a proto mne nové album nemohlo příliš zklamat. Jak se ukázalo, překvapit také nepřekvapilo. Bohužel.

Je to skočné, je to veselé, je to finské a opilé, ale to je asi tak všechno. Problém nových Korpiklaani nespočívá ani tak v tom, že by skladby byly špatné nebo vyloženě nepovedené - Korpíci už jsou na folkmetalové špičce nějaký ten rok a za tu dobu se naučili svou práci odvádět kvalitně a řemeslně dobře. Problém je v tom, že po prvních tónech máte pocit, že tohle jste už někde slyšeli, a toho pocitu se za celou dobu poslechu nezbavíte.

Osobně hochy podezírám, že tohle album prostě jen tak splácali - oni ví, že většina jejich posluchačů v tom žádnou vědu nehledá, dost z nich je na konzertech opilejší než Jonne sám, a tak stačí do refrénu vrazit nějaké to slovo, co po něm dav zařve zpátky, nejlépe nějakou tu Tequilu,  a ono to zafunguje. Finština v tomto případě posluchači beztak příliš prostoru nedává, a tak skončíte u toho, že máte v přehrávači 11-ti songové album, u kterého si zaskáčete, párkrát zaházíte hlavou, ale hlubší dojem to nezanechá.  Snad jedinou výjimkou potvrzující pravidlo je předposlední píseň Surma, jejíž krásný minutový začátek člověku připomene, proč se Korpiklaani na špičce svého žánru drží. 

Abych jen nekritizovala, řemeslně je na albu vydět dobře odvedená práce - pokud se hoši zťukali ve studiu, pak to na jejich hře či zpěvu příliš poznat není. Nemohu říct, že bych byla vyloženě zklamaná, oproti předloňskému Karkelo se ale o žádný krok vpřed nejedná. S Ukon Wacka se to má asi jako s kocovinou - pokud se těšíte, že vás teď konečně čeká životní zážitek, budete mít akorát zkažený žaludek a kyselý výraz v običeji. Pokud ale chcete jen dobrou pařbu a příjemnou společnost po pátém pivu, zklamáni nebudete.

Verdikt: 4/10