Glam- rocková kapela RECKLESS LOVE vydala v říjnu své nové album Animal Attraction. Jejich předchozí debutový počin Reckless Love slavil úspěchy jak v jejich rodném Finsku, tak i v jiných zemích. Šlo o opravdu povedené album plné chytlavých hitů. Povedlo se jim navázat na toto úspěšné  album? Na první poslech bych řekla, že tak napůl.

Trochu se v recenzi neubráním několika srovnávání s jejich prvotinou. Úvodní a stejnojmenná písnička „Animal Attraction“ představuje spíše takový pomalý rozjezd celého alba, oproti „Feel My Heat“ z toho předchozího. Za to u „Speedin‘“ jsou to Reckless Love, jak jsme na ně zvyklí. Rychlá, úderná písnička plná kytarových riffů. Následující „Born To Break Your Heart“ je můj osobní favorit alba. Nedá mi to a musím zde zmínit americkou kapelu BON JOVI. Protože k nim bych Reckless Love přirovnala asi nejvíc. A to nejen hudbou, tak i barvou hlasu zpěváka Olliho Hermana. Hned několik písniček bych si dokázala představit, že je Bon Jovi nahráli před nějakými dvaceti lety. „Hot“ je první singl z alba, který kapela vydala. Byl to ten nejlepší tah, protože tenhle song je jednoduše hitovka s velkým H. Vlastně ani nevím, která písnička by se na první singl hodila lépe. Možná již dříve zmiňovaná „Born To Break Your Heart“. Ale proč to zde zmiňuju. Oproti minulému albu, kde bych dokázala vyjmenovat hned několik songů, které by se hodily na první singl, je album „Animal Attraction“ pro mě trochu chudší na takové songy. Na každém albu rockové kapely se musí nacházet alespoň jedna balada. Tu zde představuje „Fantasy“, která jistě chytne za srdce nejednu zamilovanou fanynku. Za písničky „Dirty Dreams“ a „Dance“ by se skoro nemusel stydět kdejaký popový boyband. Vlastně celkově se nové album nese v takovém pop-rockovém soundu. Ve srovnání s prvním albem zní rozhodně popověji. Marně přemýšlím, proč mi to u Reckless Love vůbec nevadí.  Asi možná proto, že to dokážou stále podat v takovém stylu, že ta popová složka nepřesáhne tu rockovou. Je to spíš nástroj k tomu, aby jejich hudba byla stravitelnější pro širší část posluchačů. Po pro mě trochu nevýrazné „Fight“ naštěstí přichází dvojice songů „Switchblade Babe“ a „On The Radio“, která konec alba celkem úspěšně zachraňuje. Bez závěrečné a bláznivé „Coconuts“ bych se možná trochu obešla. Šťastní to majitelé britské verze alba. Těm se totiž dostane ještě jednoho hudebního kousku navíc v podobě „Young N Crazy“.

RECKLESS LOVE se opravdu snažili, aby jejich druhé album bylo obstojným nástupcem. Částečně se jim to povedlo. Jejich fanoušci si přijdou na své. Dostane se jim další dávka chytlavých melodií, kytarových riffů a zpívatelných textů. Nemálo z nich jistě na hudbu rozvlní boky, jak to předvádí frontman Olli na podiu. Ale dle mého názoru většinu nejlepších nápadů vystříleli už na předchozím albu. RECKLESS LOVE jsou stále přitažliví, ale ne už v takové míře jako na minulé nahrávce. Ale i přes to všechno je tohle jedna z nejlepších věcí, které jsem letos slyšela.

Tracklist:

1. Animal Attraction
2. Speedin’
3. Born To Break Your Heart
4. Hot
5. Fantasy
6. Dirty Dreams
7. Dance
8. Fight
9. Switchblade Babe
10. On The Radio
11. Coconuts