Recenze: BEFORE THE DAWN - Deathstar Rising (2011)
Finští deathmetalisté BEFORE THE DAWN si pro nás přichystali novou dávku death metalu v podobě nového alba s názvem Deathstar Rising. Album, které je v pořadí již šestou studiovou nahrávkou, obsahuje deset nových písní a vyšlo pod hlavičkou společnos
ti Nuclear Blast Records.
Zpěvák a hlavní textař kapely Tuomas Saukkonen si po třech letech působení v sólovém projektu BLACK SUN AEON našel opět čas na svou mateřskou kapelu a nové album na sebe nenechalo dlouho čekat. A tak k nám severský vítr přivál deset zbrusu nových pochmurných písní, které před úsvitem vyčkávají na východ mrtvé hvězdy. Pojďte se ponořit do těch zadumaných severských elegií s námi.
CD otevírá akustické intro „The First Snow“. Při poslechu se posluchači okamžitě vybaví zamračené nebe nad bezútěšnou krajinou, na kterou zlehounka dopadá první sníh. Sněžení sílí čím dál víc, vločky víří pod žlutošedým nebem, až se z prvního sněhu stane ohlušující vánice, která vás smete ve druhé písni s názvem „Winter Within“. Tam se setkáme s typickým deathmetalovým zpevěm Tuomase Saukkonena. Refrén však překvapí neobvyklou melodičností a čistým vokálem baskytaristy Larse Eikinda. Písni nechybí severská těžkost, dramatičnost a pochmurnost, která je u BEFORE THE DAWN již tradicí.
Jedna z nejlepších písní na albu – „Deathstar“ překvapí téměř až optimistickým motivem. Skvěle kombinuje deathové riffy a melodické pasáže přimícháním nových a chytlavých melodií. Po mrtvé hvězdě přichází hutná „Remembrance“. Zvláštní až nevýrazná melodie bohužel řadí tuto píseň někam na poslední příčku.
Obživení přijde ve skladbě „Unbroken“, které nechybí zběsilost ani naléhavé tóny mučených kytar.
Po první optimističtější a melodičtější polovině se tak trochu dostáváme k samotným kořenům BEFORE THE DAWN – písně jsou zadumanější, zlověstnější a tvrdší – jako bychom v našem putování směrovali čím dál víc na sever, do krajin věčné zimy, nehostinného sněhu a dlouhých večerů.
„Judgement“ je pomalejší, ale zato úderná skladba, kde více než jinde vyniká naléhavý zpěv basáka Larse Eikinda. Skvěle ladí s hlubokým a tvrdým vokálem Tuomase Saukkonea a tato kombinace dvou naprosto odlišných hlasů je v této písni přímo lahůdkou pro ušní lalůčky.
Pak přijde temná a asi nejvíc pochmurná věc z celého alba „The Wake“ a slabší „Sanctuary“.
Předposlední se přižene opravdová pecka s názvem „Butterfly Effect“. Píseň se zběsilým začátkem, tvrdými riffy a temným zpěvem, který se střídá s překvapivým výrazným a chytlavým refrénem a pěknými kytarovými sólíčky. Po „Deathstar“ nejlepší a nejvýraznější píseň na albu.
Celou desku zakončuje nejdelší věc s názvem „Wraith“, která jako úder severského vichru dolehne ve vší zlověstnosti na vaše uši a pak tiše odpluje kamsi do zasněžených plání v posledních tónech akustické kytary, které ve vás zanechají pocit, že tohle album rozhodně stálo za to…
Takže shrnuto a podtrženo, album je dle mého názoru více barevnější a možná ne tolik melancholické jako předchozí desky, což je v případě BEFORE THE DAWN velký posun od zaběhnutého stereotypu. Deska je typická zejména melodickými a výraznými pasážemi, které se střídají s deathmetalovými riffy, které známe ze starších alb kapely. Tento počin kapelu posouvá spíše do melodic-death metalu, což vůbec nevadí. Spíše naopak.
Hodnocení: 8/10

















