6. září se v pražském Futuru v rámci turné Lux Mundi Tour představila trojice kapel SAMAEL, MELECHESH a KEEP OF KALESSIN s podporou kapel DARK END, FLUXIOUS a MINKUS.

Akce měla začínat v 19:00, ale když jsem o půl sedmé dorazila do klubu, začínala již své vystoupení švýcarská kapela FLUXIOUS hrající údajně jazz metal. Mikrofon ovládá mladá zpěvačka, která na pódiu srší energií, a musím rozhodně uznat, že zpívat umí a že to kapele šlapalo dobře. I přesto ale já osobně v takovýchto ani podobných žánrech nikdy nenaleznu zalíbení. 

Následovali Italové DARK END se svou typickou výraznou image a rekvizitami jako zakrvácená plachta pověšená na mikrofonu a pár rituálních věciček jako kadidlo, svíčky apod., které drobný copánkatý zpěvák Animae, mající trnovou korunu na hlavě a ke konci koncertu i rukavice s umělými větvemi na rukou, zapojoval do vystoupení. Jejich hudebním stylem je symfonický black s melodickými kytarovými riffy a výraznými klávesami, a právě díky této melodičnosti dokáží posluchače zaujmout. Naživo jsme byli svědky jakéhosi temného rituálu provázeného skřehotem zpěváka, který chvílemi vypadal, jako by byl v transu, a přiznám se, že mě od začátku do konce bavilo se dívat i poslouchat.
Kapela vydala zatím jen dvě alba a vznikla v roce 2005, takže je lze ještě nazvat nováčky, kteří se na hudební scéně teprve rozkoukávají, ale zároveň podle mě mají do budoucna velké šance získávat čím dál větší množství fanoušků.

Po Italech nastoupila na pódium největší hrůza večera, švýcarští MINKUS. Omlouvám se za silná slova, ale takhle podprůměrný hardcore jsem neslyšela už hodně dlouho. Ani nevím, co pořádného k tomu říct, prostě mi to připadalo strašně jednolité, nudné a bez nápadu. 

Ačkoliv tvorba Izraelců MELECHESH mě kromě povedené "hitovky" "Rebirth Of The Nemesis" z předposledního alba Emissaries z domácího poslechu nikdy nenadchla, jejich živé vystoupení mě velmi překvapilo. Tato starou Mezopotámií inspirovaná kapela má své vlastní kouzlo, díky kterému si snadno získává fanoušky. I v tento večer bylo vidět, že je v metalovém světě již poměrně známá a že od ní přítomní návštěvníci hodně očekávají, protože se malé hlediště klubu konečně jakžtakž zaplnilo tím málem lidí, kteří na akci přišli. Během koncertu Izraelci sklízeli spoustu pozitivních a hlasitých ohlasů, podle nichž bylo vidět, že nezklamali. Klubem se rozezněl pravý a nefalšovaný sumerský metal, jemuž dominovala např. nejnovější videoklipová věc "Grand Gathas of Baal Sin" z alba The Epigenesis. Velmi mě ale mrzelo, že jim vystoupení kazilo šílené nazvučení, např. při posledním songu "Rebirth Of The Nemesis" nebyl vůbec slyšet hlavní riff, zpěvákovi nebyla po celou dobu pořádně rozumět slova, protože bylo všechno přehlušeno, a když vystoupení skončilo, tak člověku hrozně pištělo v uších. Nastalo doufání, že zvuk při KEEP OF KALESSIN bude lepší...

KEEP OF KALESSIN mám velmi ráda již nějakou dobu a už ode dne, kdy jsem si poprvé poslechla loňské album Reptilian, jsem se velice těšila, až je znova uvidím naživo, obzvláště když jsem jejich minulé vystoupení v ČR letos v únoru byla nucena vynechat. 
KEEP OF KALESSIN měli ve Futuru taktéž spoustu příznivců, kteří kapele od začátku vystoupení dávali najevo svou přízeň. I na samotné kapele byla vidět radost z koncertování a jako obvykle s publikem po celou dobu udržovala kontakt. První skladbou byl "Kolossus" ze stejnojmenného alba z roku 2008, pokračovali třemi songy z Reptilianu: "The Awakening", "Judgement" a "Dragon Iconography", poté zůstal na pódiu pouze bubeník Vegard Larsen a předvedl bubenické sólo, při němž dokázal, že rychlost je jeho silnou stránkou. Po návratu ostatních členů následovaly skladby "The Wealth Of Darkness" z alba Armada a vystoupení ukončil nejznámější song "Ascendant". Tito Norové nazvali svůj specifický žánr epic extreme metalem a již se oprostili od black metalu, na kterém kdysi začínali. Jejich hudba je pro ně charakteristická snadno zapamatovatelnými melodiemi. Má své věrné milovníky i zatvrzelé odpůrce, a to hlavně po tom, co se v Norsku zúčastnili soutěže Eurovision a bojovali o postup do mezinárodního finále s velmi jednoduchou skladbou "The Dragontower". Jinak ale zůstávají metalovou kapelou s rychlými, tvrdými a kompozičně čím dál složitějšími skladbami, o čemž se můžeme přesvědčit právě na jejich koncertech. 
I jejich vystoupení však v tento večer pokazili zvukaři. Polovina songů zněla jako jakési šíleně hlasité mišmaše, ve kterých bylo nejvýraznější asi jen drcení bicích. Obsidianova kytara vynikla jen při sólech a částečně byl i přehlušován zpěv. Sečteno a podtrženo, na vystoupení jsem se moc těšila, ale kvůli zvuku jsem byla zklamaná.

Na industrial metalové headlinery SAMAEL jsem byla poměrně zvědavá, protože nejnovější album Lux Mundi je podle mě velmi podařené, i když se přiznám, že jsem si jej před koncertem stihla poslechnout jen jednou. Švýcaři začali své vystoupení klipovým songem z tohoto alba, "Luxferre". Naštěstí se konečně v klubu zlepšil zvuk a hudba se znova dala poslouchat. Mohli jsme se tedy soustředit na smršť metalu říznutého elektronikou a všímat si detailů vytvářených klávesami. Dokázali nám, že patří mezi mistry ve svém žánru, a předvedli profesionální a sebevědomé vystoupení pod vedením charismatického zpěváka Vorpha, který rovněž uměl skvěle komunikovat s diváky. Zajímavé bylo, že klávesák zvládal ovládat střídavě klávesy i bicí. Kapela si s sebou navíc přivezla videoprojekci, která se k vystoupení skvěle hodila. 
Zezačátku mě tento koncert bavil, protože zejména "Luxferre" a "Of War" jsou velmi chytlavé a silné skladby, ale nedokázala jsem udržet pozornost až do konce, protože mi songy začaly znít stejně, což mohlo být tím, že jejich tvorbu téměř neznám, nebo mým odvyknutím na takto dlouhá vystoupení. Rozhodně jsem ale ráda, že jsem měla možnost tuto kapelu vidět.

Setlist: 

Luxferre  
Rain  
Baphomet's Throne  
Of War  
Slavocracy  
Reign of Light  
Into the Pentagram  
Flagellation  
Western Ground  
Soul Invictus  
Shining Kingdom  
In the Deep  
The Truth Is Marching On  
Infra Galaxia  

Přídavky:
Ceremony of Opposites  
Antigod  
My Saviour

(zdroj setlistu: http://www.setlist.fm)

Až na špatné nazvučení se mi celá akce líbila hlavně z důvodu výběru hlavních kapel a jejich dobrého výkonu.