Plzeňský METALFEST je již zavedenou tradicí snad pro každého fanouška metalu z Čech, Moravy i Slezska. Letošní ročník byl sice deštivý, ale ani to nezabránilo tisícům lidí, aby si festival pořádně užili. A že je na co vzpomínat!

V pořadí 3. ročník putovního METALFESTu zavítal do Plzně ve dnech od 8. - 10. června a tradičně se odehrál v lochotínském amfiteátru. Pořadatelé nám připravili opravdu lahodnou sestavu kapel, na své si přišli milovníci zběsilých thrashových kytarových riffů, uctívači death metalu, glameři či fanoušci powermetalu, prostě pro každého něco.

Jelikož jsem měla tu čest zúčastnit se křtu medvědů hnědých v plzeňské zoologické zahradě, došla jsem do areálu až se zpožděním. Kmotry medvídků se totiž stali legendární URIAH HEEP a tak jsem si tuto veselou podívanou rozhodně nemohla nechat ujít. Po příchodu do areálu jsem tedy stihla akorát konec výstupu THE LEGION OF THE DAMNED, které jsem viděla v únoru v Praze, a nijak extra mě neuchvátili ani tam, ani zde. 

Početná německá grupa IN EXTREMO se svými roztodivnými nástroji umí pobavit spoustu lidí, proto i přes nepříjemný déšť bylo v kotli pořád plno. Přivezli si s sebou dokonce i nějakou tu pyrotechniku, takže se posluchači mohli trošku ohřát od ohýnků. Zpočátku se potýkali s nějakými technickými problémy, ale vše se naštěstí jakž takž vyřešilo. Jakž takž proto, že zvuk nebyl zrovna uchu lahodící a promítlo se to bohužel nejen do vystoupení této kapely...

Švédi HYPOCRISY v čele se svým leaderem nastoupili na pódium s velkým nasazením a drželi se ho celou dobu. Pro veškerou práci Petera Tägtgrena mám velikou slabost a páteční vystoupení mě jen více (pokud to ještě šlo) přesvědčilo o její kvalitě. Nelíbila se mi pouze jediná věc, a to zvuk. Kapela jako HYPOCRISY by si zasloužila hutný masakrální nářez, to ale bohužel splněno nebylo. Právě Peterova kytara byla občas sotva slyšet, což celé show dost uškodilo. Přesto jsem si vystoupení užila od začátku do konce, velmi mě totiž těší pozorovat na pódiu někoho, kdo je skálopevně přesvědčen o tom, co dělá, a věří v to... a to Mr. Tägtgren rozhodně je!

HYPOCRISY setlist:
01. Fractured Millennium
02. Valley of the Damned
03. Adjusting the Sun
04. Fire in the Sky
05. Killing Art
06. Pleasure of Molestation / Osculum Obscenum / Penetralia
07. Eraser
08. The Final Chapter
09. Warpath
10. Roswell 47 

Další nastoupivší skvadra URIAH HEEP je jasným důkazem toho, že i "staříci" to umí jaksepatří rozjet! Je až k neuvěření, že nám hrají již přes 40 let! Se slzou v oku a úsměvem na rtech kdekdo zavzpomínal na své mládí, kdy právě Uriáši patřili mezi nejznámější skupiny se svými hitovkami jako "Easy Livin'", "July Morning", "Gypsy" či "Lady In Black", které nám tu také zahráli. A publikum jim za to nadšeně děkovalo. Kdyby tak tolik života do vystoupení daly i jiné, mladší kapely... 

Legendární glamery W.A.S.P. jsem už měla tu čest vidět dříve a proto jsem věděla, že je na co se těšit. A s potěšením můžu říct, že splnili má veškerá očekávání. Odehráli parádní set svých největších hitů a dav si s nimi nadšeně zpíval. Kdo by si také nadšeně nezařval: "Heeeeeeeeeeelliooon!!!" Blackieho pila pořád jede a i když on sám vypadá ve svých legínách a vysokých podpatcích velmi vtipně, vystoupení W.A.S.P. bylo smrtelně vážně skvělé.

W.A.S.P. setlist:
01. On Your Knees
02. The Real Me
03. L.O.V.E. Machine
04. Crazy
05. Wild Child
06. Hellion
07. I Don't Need No Doctor
08. Scream Until You Like It
09. The Idol
10. I Wanna Be Somebody
11. Blind In Texas

A poté se očekával hřeb večera. Ale pouze očekával. Nasazené tempo totiž ztratilo na obrátkách, když nastoupili MEGADETH. To, že MEGADETH = Dave Mustaine, to je věc daná. A zjevně také platí, že jak se pan Mustaine vyspí, tak bude ten den vystoupení vypadat. Jelikož mám tuto kapelu ze studiovek dost ráda, těšila jsem se na pořádný nářez, celá show ovšem působila nemastně neslaně, bez života. Tak jak se uměli Uriáši a W.A.S.P. rozparádit, tak to MEGADETH zase zazdili. Pro muzikanty to byl zjevně nudně rutinní koncert, pro mě zklamání.

MEGADETH setlist:
01. Never Dead
02. Head Crusher
03. In My Darkest Hour
04. Hangar 18
05. Trust
06. Dawn Patrol
07. Poison Was the Cure
08. Sweating Bullets
09. She-Wolf
10. Hook in Mouth
11. Angry Again
12. Skin o' My Teeth
13. Whose Life (Is It Anyways?)
14. Public Enemy No. 1
15. Symphony of Destruction
16. Peace Sells
17. Holy Wars... The Punishment Due
18. Silent Scorn 

ANUSHKA:

Již třetí ročník mezinárodního festivalu METALFEST se jako tradičně uskutečnil opět v areálu lochotínského amfiteátru v Plzni. Asi 7000 diváků se těšilo na kapely jako MEGADETH, W.A.S.P., URIAH HEEP, POWERWOLF, KREATOR, BEHEMOTH nebo poslední kapelu celého festivalu BLIND GUARDIAN. Jediné, co mohlo návštěvníkům překazit zážitek z hudby, bylo počasí, kdy jste si chvílemi mysleli, že už víc pršet nemůže. Ale omyl, může!

Do areálu jsem dorazila v pátek kolem 13 hodiny. Před vstupem se táhla dlouhá fronta lidí čekající na svou pásku. Je trošku nepraktické mít na takové množství lidí pouze jeden vstup a hlavně východ na stejném místě. Až po nějakém čase místním security došlo dát stranou kus plotu a vytvořit tak východ odděleně. První kapelou, kterou jsem měla možnost zhlédnout, byli švýcarští TRIPTYKON. Nezaměnitelný zpěvák Thomas Gabriel Fischer se snažil, seč mu síly stačily, ale pod pódiem se moc velký dav lidí neshromáždil. Většina volila spíše lavičky k sezení a sledování produkce z hlediště amfiteátru. Pak už ale zasáhlo počasí a na Metalfest a jeho návštěvníky se snesl vytrvalý déšť. Většina se šla schovat někam pod stromy nebo do pivního stanu. Já jsem nebyla výjimkou. Do areálu jsem se vrátila až na část koncertu IN EXTREMO, které jsem ještě nikdy neviděla a byla na ně velice zvědavá, protože jsem o nich slyšela jen samou chválu. Show plná ohňů, roztomilých oblečků a zpívané němčiny oslovila hodně fanoušků. Jelikož mám hodně ráda netradiční nástroje v metalové hudbě, tak jsem si díky všem těm dudám a harfám jejich koncert opravdu užila. Déšť ustal až před koncertem hard rockových URIAH HEEP. Ti se dříve toho dne stali kmotry dvou medvídků Honzíka a Elišky z plzeňské zoo, kde je řádně nakrmili piškoty, až se medvědi olizovali. URIAH HEEP předvedli kvalitní set jak starých hitů jako „Gypsy“, „Lady in Black“ nebo „July Morning“, tak i novějších věcí ze zatím jejich poslední desky Into the Wild. Po nich už přišla kapela, na kterou jsem se těšila nejvíc. Heavy metaloví W.A.S.P., kteří jsou na hudební scéně už 30 let, ukázali, že pořád nepatří do starého železa. Ani oni nevynechali žádné své největší hity. Zazněly „L.O.V.E. Machine“, „Wild Child“, „Babylon´s Burning“ a v neposlední řadě i „I Wanna Be Somebody“. Frontman kapely Blackie hopsal po podiu ve svých vysokých botách s třásněmi a kapela publikum rozparádila na nejvyšší obrátky. Security byli určitě velice nadšení z množství jedinců surfujících po rukou pařícího davu. Jelikož mě následující a zároveň poslední kapela dne MEGADETH už moc nezajímala, odebrala jsem se ke kamarádce dopřát si teplou sprchu a měkkou postel.