Ve Spáleném Poříčí se ve dnech 29. 6. - 1. 7. 2012 konal další, letos již desátý ročník festivalu BASINFIREFEST. Ten návštěvníkům nabídl nejen přehlídku nejlepších tuzemských kapel, ale i několik zahraničních hvězd v čele s APOCALYPTICOU, DESTRUCTION, CHILDREN OF BODOM, CANNIBAL CORPSE nebo LACUNA COIL.

Ještě než se začnu věnovat kapelám, nedá mi to, abych se nepodělila o příšerný zážitek z autobusu, který svážel lidi z Plzně do Poříčí. Ti, co jeli autobusem v pátek v 15 hodin, jistě budou souhlasit, že ta jízda by se mohla nazvat „highway to hell“. Autobus přecpaný, já namáčknutá na dveře, hrozný vedro a žádný vzduch. Nebudu přehánět, když napíšu, že kdybychom jeli ještě tak 10 minut, tak to se mnou sekne. Příště bych pořadatelům doporučovala zajistit svoz alespoň každou hodinu.

Když jsem se trochu vzpamatovala z té pekelné jízdy, na hlavním podiu zrovna buráceli thrash metaloví DEBUSTROL. Na druhém podiu zněl black metal v podání ADOR DORATH. Škoda jen, že jejich vystoupení zkazil příšerný zvuk, ve kterém se úplně ztrácely klávesy a zpěv taky nebyl moc slyšet. KREYSON, česká heavy metalová legenda, přilákala pod pódium hodně fanoušků. Láďa Křížek do toho dával všechno a věrní fanoušci ho i zbytek kapely odměnili vydatným potleskem.

Závěr pátečního večera patřil na hlavní stage finský kapelám. Jako první jsme si mohli vychutnat melodic death metal v podání CHILDREN OF BODOM. Frontman kapely Alexi Laiho mučil svoji kytaru během sól a dokazoval, že je mistrem svého řemesla. Ale ani zbytek kapely za ním nezaostával. Všichni předvedli špičkový výkon. Na scéně nechyběla ani dekorace v podobě auta. „Děti od jezera Bodom“ zahráli písně napříč svou diskografií. Nechyběly starší pecky jako „Silent Night, Bodom Night“, „Follow the Reaper“ nebo „Hate me!“, ale i novinky jako „Shovel Knockout“ a „Roundtrip to Hell and Back“. Celý koncert pak zakončili hitovkou „Are You Dead Yet?“. Byl to první koncert Bodomů, který jsem měla možnost vidět a rozhodně bych se nebránila navštívit v budoucnu další jejich koncert.

Setlist Children of Bodom:
01. Warheart
02. Hate Me!
03. Silent Night, Bodom Night
04. Shovel Knockout
05. Roundtrip to Hell and Back
06. Needled 24/7
07. Everytime I Die
08. Deadnight Warrior
09. Follow the Reaper
10. Angels Don't Kill
11. In Your Face
12. Blooddrunk
13. Hate Crew Deathroll
14. Downfall
15. Sixpounder
16. Are You Dead Yet?

Po nich se už připravila další finská kapela. APOCALYPTICA, kapela známá tím, že hudbu tvoří na cella, v našich končinách není žádným nováčkem. Hrají zde velmi hojně, a proto také u nás mají silnou základnu fanoušků. Není divu, kluci jsou opravdu milí lidé a na podiu ze sebe vždy vydají všechno. A to vše za doprovodu bicích, kterým vládne Mikko Sirén. Osobně jsem měla pro tohoto malého velkého chlápka a jeho hru vždy slabost. Kapela si s sebou opět přivezla doprovodného zpěváka Tipeho. Popravdě musím říct, že jeho zpěv mi na koncertech vadí čím dál tím více. Nevím, zda to byl špatný zvuk či něco jiného, ale jeho zpěv na Basinu se mi zdál snad nejhorší ze všech. Trochu to zachránil pouze fakt, že kapela zahrála i song „Life Burns“, který jsem již dlouho na živo neslyšela a patří mezi mé nejoblíbenější. Vrcholem koncertu měl být určitě cover „Nothing Else Matters“. Tento zážitek bylo bohužel pokažen hudbou, která zněla z vedlejšího podia a tuhle krásnou předělávku tak úplně zazdila.

Setlist Apocalyptica:
1. On the Rooftop with Quasimodo
2. Refuse/Resist
3. Master of Pupppets
4. I´m not Jesus
5. Life Burns
6. How Far
7. Nothing Else Matters
8. Last Hope
9. Seek&Destroy
10. Inquisition Symphony
11. I Don´t Care
12. Hall of the Mountain King

Veronika Nyssa:

První, čím bych vystihla letošní Basin, je vedro. Neskutečný hic. Všichni zúčastnění se pekli na smažícím slunci a vařili se ve vlastní šťávě... a i přesto bylo před pódiem v podstatě pořád plno. Z pátečního dne pro mě rozhodně zvítězila finská děcka od jezera Bodom aka CHILDREN OF BODOM. Naživo mají show perfektní, o tom jsem se přesvědčila již loni zjara v Praze, tahle banda má prostě šťávu. Mr. Laiho si to na pódiu dává a je frontman každým coulem. Při pozorování jeho akcí mi občas zůstává stát rozum nad tím, jak zvládne uhrávat takové kytarové majstrštyky a zároveň do toho ještě zpívat. Naprosto výtečný moment v průběhu vystoupení přišel ve chvíli, kdy si oba kytaristi (Alexi & Roope) stoupli k sobě a vyjeli si perfektní sólo, kde nastřídačku drtili pražce zezhora i zdola. Občas mi přijde dost škoda, že je Roope (rytmická kytara) přes své magické kytarové schopnosti zastíněn Alexim a většinu času působí, že je v kapele vlastně jen do počtu. COB jako celek jsou sehraná parta ostřílených muzikantů, kteří mají dobrou ruku při výběru songů a dokáží zaujmout opravdu většinu různorodého publika. Jejich show na Basinfirefestu patřila mezi ty nejlepší a už se nemůžu dočkat, až si je dám někdy někde znovu.

Také bych vypíchla poměrně zajímavé české uskupení ADOR DORATH, kteří mě dost zaujali. Na pódiu se sice moc nehýbali a nepůsobili zrovna živě a energicky, ale ta hudební kombinace mi v paměti utkvěla. Rozhodně to je taková kapela, která mohla oslovit více lidí. Dost tomu ale zabránil šikovný pan zvukař, který si za pultem poskakoval - namísto toho, aby plnil svou práci. Málokdy se mi stává, že mě zvuk v uších bolí. Tohle byl ten případ. Ostré výšky, zbytečně moc nahlas (a to mám muziku ráda hodně nahlas!) a ztrácející se zpěv a klávesová linka. Doufám, že někdy příště si budu moct vychutnat jejich set celý, aniž bych musela předčasně utéct kvůli téměř krvácejícím uším.

Celkově byl první den festivalu i přes úmorné vedro příjemný a kapely dobře poskládané, co víc si při pátečním odpoledni/večeru přát?