Na kadaňském festivalu Vysmáté léto se nám podařilo udělat malý rozhovor s frontmanem, zpěvákem a basákem  finských crossoverových Waltari. A co všechno nám Kärtsy Hatakka pověděl?

V létě jste byli na tour se svým posledním albem Below Zero, jak jste si tuto tour užili?
Byla to skvělá tour, první vlastní evropská tour po zhruba 4 - 5 letech. Udělali jsme několik koncertů tady a tam a byl to možná takový týden, ale spíš bych to popsal jako 12 show v řadě. V Německu, České republice, Francii a ve Finsku. Bylo to skvělé. Hodně zemí si opravdu užívá náš styl hudby. Dělá mi radost, když slyším, že lidé jsou stále otevřeni nové hudbě a tuto divnou muziku si užívají.

Přivezl sis z tour nějaký speciální, veselý zážitek?
Popravdě ani ne, myslím, že největší zábava byly tentokrát koncerty. Po všechna ta léta jsme si užívaly tyhle párty věci, tentokrát jsme se ale chtěli soustředit na to, udělat dobrou show, a užívat si místa. Například jsme jeli do Paříže a já ji nenavštívil už skoro 10 let, tuším, že naposledy v roce 2000. Byl jsem hrozně nadšen, že jsem se ocitl opět v Paříži. A dělal jsem jen ty nudné věci, jako třeba šel do Louvru a prostě tenhle styl aktivit. Nemyslím si, že by to bylo nějak zábavné. Potkal jsem také pár starých známých hardcore fanoušků, s nimiž jsme strávili nějaký čas a to bylo také fajn. A jo, užil jsem si každý moment. Celá tour byla zábava, já zbožňuji jezdit po tour. Nepotřebuji nic speciálního, já jen prostě miluju hraní.

Navštívil jsi také nějaké památky při své návštěvě v ČR?
Prahu znám velmi dobře, za ta léta jsem tam strávil mnoho volných dní – uprostřed tour, když jsme zrovna nehráli. Takže jsem se spíš zajímal o ty normální věci. Když jsem šel ven, vyrazil jsem na procházku blízko po okolí, abych viděl, jaké tohle město vlastně je. Nevyhledával jsem žádnou speciální zábavu tohoto druhu. Prostě jsem si to užíval. Dobře, v Praze jsem šel na takové staré náměstí v centru města (Staroměstské náměstí, pozn. autora) a podíval jsem se nahoru na tu velikou věž a to bylo hezké, ale... kromě tohoto jsem si to jen užíval! (smích)

Co si myslíš o českém publiku?
České publikum je velmi dobré. Je jedno z nejlepších a nejživějších. Čím víc na sever jdeš, tím víc stydliví lidé přijdou. Ve Francii a Čechách máme mnohem živější odezvy, kdežto německé a finské publikum, ačkoliv je také dobré, je víc ostýchavé.

Musím se zeptat: Máš rád české pivo?
Jo, trochu jo, ale abych byl upřímný, nejsem takový ten typický finský chlápek – nejsem pivař. Mnohem radši mám Absinth nebo Becherovku.

Některé kapely mají speciální rituál, když jsou na stage, máte také nějaký?
Já myslím, že naše muzika je docela speciální a to podle mě stačí. Občas máme na pódiu jakýsi takový druh divadla, jsme teatrální. Někteří lidé říkají, že to je super a že jsme druh metalové kapely, která má na pódiu víc dění. Nevím, možná to jde prostě přirozeně ven, ale možná jsme jen zvláštní v našich srdcích. (smích)

Hraješ raději v malých klubech nebo na velkých pódiích?
Já osobně mám rád určitě veliké stage. Malé kluby jsou samozřejmě hezké, ale veliké stage nabízí mnohem více prostoru a já mám rád prostor.

Space avenue…
Ano, přesně tak!

Máš také svůj vlastní sólový projekt, vydání Tvého prvního alba bude v srpnu.
Ano, už příští měsíc.

Co bylo hlavním důvodem, aby ses vydal zároveň i na sólovou cestu?
Poslední dobou se Waltari vrací zpět k metalu a my si užívali hrát stále tvrdší a tvrdší muziku, která je cool, ale můj hudební vkus je velice proměnlivý a teď chci hrát jiný druh stylu. Rozhodl jsem se soustředit víc na tyto dvě věci. Ve Waltari dělám víc tvrdší a metalových věcí a v mém sólovém projektu dělám skladby víc melodické a někdy možná i víc divné. Waltari je rocková kapela a v mém projektu chci prostě dělat všechno ostatní, než normální rockovou muziku. Okay, popravdě, první album bude úplně normální kytarové album, ale je to spíš o více popových písničkách, které jsou na novější styl Waltari moc popové. Tak jsem se rozhodl soustředit do svého projektu víc melodické muziky. S mou sólovou sestavou chci dělat to, co ve Waltari nedělám. Například v současné době poslouchám hodně takové ty moderní rockové kapely ze Států, ty hodně populární rockové kapely jako třeba 30 Seconds To Mars nebo Paramore, a určitě bych nedělal nic takového s Waltari, takže jsem se rozhodl zkusit tenhle druh hudby na vlastní pěst. Tak je to více komerční a není to žádný crossover.

Kde hledáš inspiraci pro své písně? Nacházíš ji ve svých životních zkušenostech?
Ano, samozřejmě. Hlavně když píšu texty. Hudebně jsem vždy ovlivněn veškerou muzikou, kterou slyším z rádia nebo televize. Mám své staré klasické favority, ale hudebně chci být pořád ovlivňován novou tvorbou, protože myslím, že to pak bude o dost zajímavější. A činí mě to víc svěžího, víc mladšího. Nechci se zaseknout ve starých zvycích. Nemám rád úzkoprsé rockové muzikanty. Myslím tím, že nejsou opravdoví rockeři podle mého vkusu. Dle mého názoru musí být správný rocker připraven si dávat každoročně nové hudební výzvy.

V čem tedy v krátkosti vidíš hlavní rozdíl mezi Tvým projektem a Waltari?
Waltari je v současnosti metal, industrial a prostě nějaký druh tvrdé hudby, takže jsem se rozhodl, že můj sólový projekt nesmí být tvrdá muzika, žádný metal a žádný industrial. Musí to být rozdílné od toho, co dělá Waltari. Jinak by to nemělo smysl. Chci podchytit úplně jiné publikum než s Waltari.

Se svým sólovým projektem jsi tu už vystupoval, že?
Ano, už v lednu, bylo to něco jako warm-up show pro Českou republiku.

Co na Tvůj projekt říkali lidé, líbilo se jim to?
Byl to opravdu malý klub a byla to speciální show, ale lidé, kteří přišli, si to užili. Necítili zas až takový rozdíl mezi tímto a Waltari, ale já osobně to považuji za velmi odlišné, protože to je mnohem více melodické, popovější, Waltari je teď docela tvrdá a také i temná muzika, takže v mé sólovce dělám víc šťastnější… no, možná ne šťastnější, ale prostě víc party věci.

A co rozdíl v textech?
V mém projektu jsou texty více osobní. Ve Waltari mám něco jako povinnost nebo odpovědnost. Waltari je druh zprávy, hudební poselství, taktéž zpráva o postoji, a ve Waltari se chci držet tohoto základního poselství, jaké tato kapela má. V projektu zpívám víc o osobním životě a o mých osobních citech a tak se také vracím víc k mysli normálního člověka. Waltari je víc bláznivý, sólový projekt je víc o tom, že každý může z těchto songů obdržet nějakou zprávu. Je to možná více pochopitelné. Zpívám o vztazích a prostě normálních věcech. A jaké jsou zkušenosti každého.

Jak vidíš budoucnost Waltari?
Příští rok bude pro Waltari hodně zajímavý, protože nám táhne na 25 let. Máme 25. výročí. Nemůžu tomu uvěřit… ale tohle je to, co mi říkají. (smích) Na příští rok plánujeme takovou specialitu. Přinejmenším se Waltari chystají příští zimu do studia. Máme v plánu nahrát pro náš 25. rok nějaký speciální program.

Znamená to, že se můžeme těšit na nové album?
Ano, speciální album k 25 rokům. Ano.

Klasická poslední otázka: Ty a Tvá kapela jste tu v ČR velice populární. Je zde něco, co bys chtěl vzkázat svým českým fanouškům?
Ano! Zůstaňte svobodomyslní a nevzdávejte se. Rock’n’roll není mrtev! Rocková muzika není mrtvá! Je naživu a daří se jí dobře.


Interview v původní angličtině si můžete stáhnout zde / The original english interview can be downloaded here: http://uloz.to/5428044/interview-waltari.doc

Fotograf: Milan Drlík